buteo

Důchodce, co léta /cca 10/ cestuje vlakem po specifické části Evropy / vlastní vymezení kam nemusím a kam můžu/ , jen tak za poznáním a zábavou, najednou jede pracovně, sice jen kousek za státní hranice a navíc za své, ale jede pracovně a to dává pocit důležitosti, která pomalu už mizela. Věřte, je to pocit dobrý, který jsem neměl vždy ve svém aktivním životě. Protože vím, že mě ještě pár pracovních cest do ciziny a nejen slovenské čeká, tak si ke každé napíší pár poznámek a doufám, že časem bude i nějaký zajímavý postřeh.

  Cesta byla jenom na dva dny, ale s přípravami jsem začal 14 dní předem. Na www.ubytovani.net jsem našel hotel Slovakia . Dobrá volba. Docela si nás tam /cca 15 – 20 ubytovaných v obrovském hoteli hýčkali. Třeba jídla v restauraci, žádná drahota a ještě pro hosty hotelu 20 % sleva. Obrázek hotelu nemám, za tmy přišel a za tmy odešel. Někdy příště. Když jsem někde se službami spokojen, vracím se.

  Hledání v jízdních řádech na netu je jedna z mých oblíbených kratochvíl. Předem jsem si našel vše, Neopomněl jsem prostudovat www.cd.cz/výluky a vyplatilo se . Mezi Žilinou a Třincem se provádí velká rekonstrukce železničního svršku, v Mostech druhá díra tunelu a kolem řeky Kysuce se využívá část jejího řečiště. Vidím to tak ještě na rok. Všechny vlaky mají samozřejmě spoždění. Je při cestě s přestupy vědět, protože už platí nové nařízení /nenbo co to je/, že na vlak se spožděním větším 15 minut přípoje nečekají. Taky mi v Kolíně můj expres do Ústí ujel a čekal jsem na další, ,ale připraven a zásoben vším . Ono kolínské nádraží je večer dost nepohostinné.

  Větší rozsah rekonstrukce se mi moc nepodařilo zachytit. Tak jen pro ilustraci něco málo

 

  Žilinu jsem znal velmi dobře, byla okresem mého rodiště. Po maturitě před 50 roky jsem už centrum vlastně ani neprošel. Projížděl pouze vlakem nebo autem, většinou do Tater. Změnila se a dost, ale žilinské dievčatá jsou stále stejně šarmantné a vždy se mi líbilo, jak hezky chodí. Prostě se tak nějak nesou a přitom ani jsem neviděl ty různé kroužky v nose , uších a co já vím. Možno, že ty podle nařízení pana Sloty nesmí za denního světla vycházet ven, stejně jako nepřizpůsobivé jsem žádné neviděl. Když jsem se ptal, zda už jsou všichni v Ústí nad Labem, že ne, ale většina prý pracuje.

  Za tu hodinku volna, co jsem ze dne utrhl, jsem tak poznal pěší zónu od nádraží a tak přidám, co mám.

 

 

 

 

 

  Na severním Slovensku asi taky neprší dlouhodobě, jako u nás a přesvědčil mě pohled z vlaku na známou řeku Kysucu.

 

  Závěr dnes věnuji Kamiovi, jako důkaz, že opravdu jsem byl koupit tu marku a snažil se to podat . Současně jsem se snažil objevit jeho Kolbenku. Začal jsem

 

  pak jsem narážel na samé podivné stavby

 

 

 

 

  a tady jsem už přestal hledat. Kdo ví, co je na poslední fotce. Taky jsem usoudil, že kamiova Kolbenka asi bude spíš v centru, co jsou v dáli vidět ty dvě kostelní věže. Příště budu snad mít víc času na nějaký zajímavý zážitek i obrázek.        

linkuj.cz vybrali.sme.sk